- Poznej, co máš před očima, a co je ti skryto se ti odhalí. Neboť není nic skrytého, co nebude odhaleno -

Červen 2009

....kabala a její počátky....?

27. června 2009 v 5:00 | deepr-kaar...a další autoři...Papus , Leanin.... |  10 - Okultismus, kaballa

ROZDĚLENÍ KABALY

- Hebrejská tradice a klasifikace děl, vztahujících se k této tradici

Začátečník bude při studiu Kabaly stěží vědět, do jakých souvislostí má zařadit díla jako Sefer Jecira (Kniha stvoření) a Zohar (Kniha záře), v jakém vztahu jsou tato díla k ostatním textům, tvořícím součásti hebrejské tradice.

Je obecně známo, že v Kabale musíme hledat výklad norem teoretické a praktické mystiky. Není však snadné posoudit vztah mezi vlastním svatým textem a esoterickou tradicí. Všechny tyto obtíže pramení ze zmatku, který se zmocňuje mysli člověka, jakmile se pokusí o roztřídění nespočetných hebrejských literárních děl, jež jsou sama o sobě opět kompilacemi.

Pokouším se podat co nejjasnější klasifikaci dané podoby těchto děl, která jsou písemným zachycením ústní tradice, neboť dosud neexistuje ani rámcově kompletní bibliografie kabalistické literatury. Poskytnout však v tomto ohledu něco úplného hraničí téměř s nemožností.

Ti, kteří se alespoň částečně zabývají touto vědou, vědí, že souběžně s Biblí existovalo ne sice od počátku, ale přesto velmi dlouho ústní podání, určené k tomu, aby určitý kruh zasvěcených byl přiveden do stavu, v němž si ujasní a pochopí Zákon, tj. Tóru. Tato tradice, předávaná po dlouhou dobu ústně, vykazuje více odvětví.

Na prvním místě stojí to, co se týká samotného uspořádání Bible. Obdobně jako ve středověku měly stavební hutě určitá tajná pravidla, týkající se konstrukce katedrál, tak byla konstrukce každého exempláře hebrejské Bible podřízena přesným zásadám, které představují jednu ze základních složek tradice.

Později přichází v úvahu vše, co se vztahuje k duchu svatého textu. Komentáře a interpretace jeho textu se dělí na dvě velké části.

- První tvoří Zákon, tedy souhrn norem, jimiž se řídí vzájemné sociální vztahy Izraelitů, chování k ostatním národům a k Bohu.

-Druhou složkou je tajná nauka, souhrn teoretických a praktických poznatků, s jejichž pomocí lze zkoumat vztah mezi Bohem, člověkem a Universem.

Vnější tělo svatého textu, jeho zákonodárný obsah a učení v něm zahrnuté spolu vytvářejí tři velké části esoterní tradice, která se do jisté míry podobá velkému organismu, skládajícímu se z těla, řídícího životodárného principu a vlastní duše.
Aby bylo možné předávat všechny části tradice z pokolení na pokolení, vzniklo několik velkých děl určených k rozmnožení každé části tradice. Na základě řečeného nabízí se nyní jasné uspořádání těchto děl.

Vše, co se týká textu písma, pravidel čtení a opisování Tóry, zvláštních úvah o mystickém smyslu posvátných znaků, je obsahem -

- Masory (Tradice), psané též v podobě Masoret.

- Mišna (Opakování, Studium, Výuka) - komentáře k zákonodárnému obsahu Tory založené na tradici

- Gemara (Dokončení), která odpovídá moderní právní vědě.

- Spojení Mišny a Gemary tvoří Talmud (Učení, Studium).


Tajná nauka obsahuje teorii a praxi, které se opět dělí na historickou, sociální a mystickou část. Teorie a praxe společně vytvářejí Kabalu v užším slova smyslu.

V písemné (a tedy i tištěné) podobě existuje pouze teoretická část Kabaly, která zahrnuje dva směry studia.
První se týká Stvoření a jeho tajemných zákonů. Nazývá se Berešit a je doložen v Sefer jeciře.

Druhá, metafyzická část, se vztahuje k otázce podstaty Boží a druhů jejích projevů. Je kabalisty nazývána Merkava (Nebeský vůz) a je doložena v Zoharu.

O praktické části Kabaly nacházíme pouze náznaky, a to jen v několika málo rukopisech, nalézajících se ve velkých veřejných a soukromých knihovnách. V Bibliothčque Nationale v Paříži je uložen jeden z nejkrásnějších rukopisů tohoto typu, snad z doby Šalamounovy. Takové rukopisy jsou známy pod označením Clavicula Salomonis (Šalamounův klíč) a tvoří základ čarodějných knih jako Albertus Magnus, Červený drak nebo Kouzelná kniha Honoriova.
Než se dostaneme k obsahu jednotlivých děl, podívejme se na přehledné schéma, které dává představu o jejich vzájemných vztazích:


Texty, týkající se Tóry, Zákona Božího
Texty o psané podobě písmaSlovo. Písmo. Způsob jeho čtení a opisování. Mystický smysl písmen. Tělo.MASORA
Texty o duchovním obsahu Písma, výklady a komentáře.Zákonodárný obsah. Zákon. Normy, zvyky, ceremonie, občanský život. Řídící životní princip.Staré podání Mojžíše a velkých proroků.MIŠNATALMUD
(kodifikace tradice s ohledem na Zákon)
Komentáře k této tradici (Právo)GEMARA
Náboženský a filosofický obsah. Tajná nauka. Esoterismus Bible. Duše.BEREŠIT
Stvoření, mystické složení každého ze tří světů a jejich vzájemných vztahů
SEFER JECIRATeoretická KABALA
MERKAVA
Mystický výklad Božského světa a jeho vztahů
ZOHAR

Syntetická hieroglyfika. Vývoj. Rozdělení. Mystický výklad písmen.TAROT
(téměř nic netištěno)
Praktická KABALA
Magické rukopisy, připisované Šalamounovi. Praktická magie.CLAVICULA SALOMONIS


Masora

Masora obsahuje texty, které se týkají psané podoby Tóry. Masora čili Masoret učí:

1. způsobu, jak číst dvojznačná místa s pomocí značek a not, sloužících jako interpunkční znaménka, jak dělit slova a věty a vyslovovat je podle pravidel přízvuku;

2. významu souhlásek jako vnějšího, hmotného těla Bible.

Nadto obsahuje seznam jistých hieroglyfů, ale bez uvedení jejich smyslu, označení rozdělení na knihy, kapitoly, verše atd. Badatelé, kteří se speciálně zabývali Kabalou, jako Saint-Yves d'Alveydra, Fabre d'Olivet a Claude de Saint-Martin tvrdí, že Masora, sbírka zcela esoterních pravidel, byla určena k zastření tajného smyslu posvátné řeči Tóry.
Masora se dělí na masora ktana ("menší" nebo "zkrácenou" tradici) a masora gdola ("větší" nebo "podrobnou" tradici). Podle Masory sestavená Rabínská Bible byla poprvé tištěna Danielem Bembergem v Benátkách roku 1525 a později v Amsterodamu v letech 1724-1727.


Mišna

Kromě Bible a v ní podaného psaného Zákona znají ortodoxní Židé ještě jiná ústní podání, která chovají ve stejné úctě, jako předpisy v pěti knihách Mojžíšových. Tradiční ustanovení, původně šířená od úst k ústům, byla shromážděna a redigována rabínem Jehudou ha-Nasi (Knížetem Judou) pod názvem Mišna, tj. Opakování, posléze ale byly rozmnoženy talmudickými autory tak, že svým ztuhlým systémem předpisů neponechávaly nejmenší prostor pro rozvahu a svobodu. Mišna obsahuje šest dílů (šiša sedarim mišna), rozdělených do šedesáti paragrafů či pojednání, nazývaných masechot. Každý z těchto traktátů ještě obsahuje rozdílné kapitoly perakim. Aby si čtenář mohl o obsahu Mišny učinit lepší představu, podáváme zde stručný přehled:

I. Semena Zera'im
1) Modlitba a denní požehnání; 2) Kousek pole, který patří chudému; 3) Jak se má použít plodů, z nichž je odevzdáván desátek; 4) O pohlavně rozdílném čili o zvířatech, která se nesmějí spolu pářit, o semenech, která se nesmějí společně zasévat, o vláknech, která není dovoleno spřádat dohromady; 5) Výnosy šabatního roku (šnat ha-šmira); 6) O darech kněžím; 7) O desátku levitům; 8) O druhém desátku, který má vlastník přinést do Jeruzaléma; 9) O pokrmu kněží; 10) O zákazu jíst ovoce stromu během prvních tří let jeho plodnosti; 11) O prvním ovoci (čtvrtého roku), které je nutno přinést do jeruzalémského Chrámu.
II. Svátky Mo'ed
1) Význam sabatu; 2) Město je třeba považovat za jednu rodinu; 3) Svátek pesach; 4) Šekel (každoročně odevzdávaný peníz Židů k údržbě Chrámu); 5) Funkce na Den smíření (Jom kipur); 6) Sukot (Svátek stanů, Svátek pod zelenou); 7) Různé pokrmy, o svátcích zakázané; 8) Roš ha-šana, Nový rok; 9) Různé slavnostní dny; 10) Ta'anit Ester (půst Ester), O čtení knihy Ester; 11) Menší svátky (Tu bi-švat, Purim, Lag ba-omer, Chanuka); 12) O každoroční oběti, tři zjevení v Jeruzalémě.
III. Ženy Našim
1) Povolení a zákaz ženit se s ženou bratrovou; 2) Svatební smlouva; 3) Zasnoubení; 4) O rozvodu; 5) Slib; 6) Osoby, zasvěcené Bohu; 7) Ženy, podezřelé z nevěry.
IV. Škody Nezikin
1) Právní nároky za vzniklé škody; 2) Právní nároky za nalezené, půjčené nebo do úschovy svěřené věci; 3) Prodej, koupě, dědictví, občanství a ostatní vztahy a stavy; 4) Nálezy obecně a ustanovení trestů; 5) Čtyřicet ran bez jedné; 6) Přísahy; 7) Všeobecné závěry, práva a svědectví; 8) Co je soudce povinen učinit, vynesl-li omylem falešný rozsudek; 9) Modloslužba a obchod s nevěřícími; 10) Mravní ponaučení.
V. Svaté věci Kodašim
1) Obětiny; 2) Obětiny moučné; 3) O prvorozenství; 4) Obětování zdravých nebo nemocných zvířat; 5) O dani z věcí, zasvěcených Bohu, a o jejím placení; 6) O výměně obětních darů; 7) O poškození posvátných předmětů; 8) Třicet, šest hříchů, po nichž následuje vyhlazení; 9) Denní oběť; 10) O stavbě Chrámu; 11) Holubi a hrdličky.
VI. Čistota Teharot
1) Domácí nářadí a jeho očišťování; 2) Stánek smrti; 3) O malomocenství; 4) O popelu z kravského hnoje k čištění; 5) Různá očišťování; 6) O očistných lázních; 7) O měsíční očistě žen; 8) O zákazu pojídat věci nečisté; 9) Chamec; 10) Ten, kdo se vykoupal, je nečistý ještě do západu slunce; 11) O omývání rukou; 12) Jak stopka činí ovoce nečistým.



Gemara

Gemara představuje sbírku právnických traktátů, založených na Mišně. Mišna a Gemara tvoří společně Talmud. Saint-Yves d'Alveydre charakterizuje ve svém díle Mission des Juifs na str. 650: "Sbírka kasuistické a scholastické literatury, která po návratu z vyhnanství nahradila duchovní autoritu proroků a po zničení třetího Chrámu se ještě rozšířila, se tradičně nazývá Midraš, tj. komentář."
Dvě hlavní složky tohoto obrovského souboru se nazývají Halacha, tedy Postup (odvozeno z hebrejského halách - slovesa jít, chodit), a Hagada, čili Vyprávění. V této části Talmudu daly školy a esoterní kolegia nahlédnout do své nauky: KABALY.
První sbírky Halachy jsou těžko rozlišitelnou směsicí občanského a kanonického práva, národní politiky a individuálních vyučovacích metod. Božské a lidské zákony se tu ztrácejí v nespočetných, často malicherných podrobnostech.
Toto v mnoha ohledech nesmírně zajímavé dílo navazuje na slavná jména Hilel, Akiva nebo Raban Šimon ben Gamliel, ale za konečnou redakci těchto textů vděčíme Jehudovi ha-Nasimu (Knížeti Judovi), který žil kolem roku 220 n. 1. Dohromady tvoří Mišnu. Toto slovo je odvozeno od šana čili učit. Dodatky k Mišně jsou známy pod názvy Tosefta a Boraita.
Teologové, kteří redigovali Mišnu, jsou podle Sofrimu, jednoho z menších traktátů Talmudu, Tana'im, učenci, s jejichž pomocí bylo možné se naučit všemu, o čem Písmo svaté jasně nehovoří. Tana'im, nejstarší a nejváženější z židovských učenců, započal i dlouhý řetěz, jehož posledním článkem byl Kníže Juda, který v Mišně shrnul a vydal všechny výroky svých předchůdců.
Bezprostředně po smrti Judově přichází nová generace učenců, známá jako amora'im. Ti už nevystupovali autoritativně, ale opakovali, objasňovali a vykládali výroky svých předchůdců. Sbírali také ty výroky svých předchůdců, které se dochovaly pouze v ústním podání a v předchozích vydáních nebyly obsaženy.
Sebrané diskuse a vysvětlivky k Mišně tvoří Gemaru, tedy úplné vysvětlivky a doplňky. V palestinských shromážděních učenců totiž Mišna tvořila základní východisko dalšího bádání. Mišna, především sbírka ústně předávaných halách, předpisů o pokrmech, manželství a obětech, a dále civilních a trestních zákonů a zvyklostí shrnutých v Gemaře (doslova v dokončení), spoluvytváří Talmud.
V Palestině byl v této redakci dokončen a v západoaramejštině kodifikován jeruzalémský Talmud ve 4. století n. l. Do 5. století spadá na babylónské půdě vzniklý tzv. "babylónský Talmud", tedy druhá redakce, tradovaná ve východoaramejštině. Talmud tedy obsahuje tradiční uspořádání zákonné praxe, upravující pravidla náboženského, společenského a občanského života.
Kromě Mišny a Gemary obsahuje Talmud ještě řadu komentářů midrašim a dalších dodatků, zejména Boraitu a Toseftu. Zákonné předpisy, Jehudou ha-Nasim do Mišny nepřijaté, totiž jeho žáci později sebrali a nazvali Boraita, tj. mimo zákon stojící. Tosefta (v chaldejštině doplněk, dodatek) je sbírkou pozdější. Obsahuje šedesát traktátů a čtyři sta dvaapadesát odstavců a strukturou se podobá Mišně. Sbírky, tvořící Talmud, tedy jsou:

Mišna
Gemara
Midrašim a Boraita
Tosefta
}Talmud