- Poznej, co máš před očima, a co je ti skryto se ti odhalí. Neboť není nic skrytého, co nebude odhaleno -

Praha a její Genius Loci ...

26. dubna 2013 v 8:28 | Solis Templ |  Praha tajů plná

PRAHA a její Genius Loci

V tomto článku bych se chtěl s Vámi podělit o svůj zážitek a co se ke mě dostalo skrze mé vidění.
Nejsem bůh ví jaký prorok či dokonce spasitel věcí příštích, to v žádném případě,
ale každý má svou roli v "ZÁMĚRU" budeme tomu říkat Vyšší moc,
která vše řídí a určuje směr či vývoj nejen celku, ale i jednotlivého člověka.
Tento článek píši v den, na který připadá pro mne smutné výročí smrti mé mámy.
Ženy, které jsem za mnohé vděčný a za mnohé jsem jí dlužníkem,
neboť když člověk stárne, uvědomuje si víc a vidí věci v jiném pohledu.
Moje máma byla věčná bojovnice a trpělivě snášela nepochopení nejen svých blízkých, ale i okolí.
Ne, nebudu tu psát o smrti a o své mámě, píši o tom,
že v tento den se u mne začaly dít věci neočekávané a zásadní.

Bydlel jsem v daný čas a dobu na Starém městě a to v ulici Železná.
Já, jelikož jsem Beran (4.4. 62), a to s životním číslem osm, tak vše mělo a má souvislosti.
Moje planeta je Mars, prvek železo, číslo 4 jako představitel živlu.
Tak a poslouchejte....
..tedy bydlel jsem do určité doby v ulici ŽELEZNÁ - železo - číslo 18 - 1+8 = 9 - naplnění osudu,
ve 4 patře - oheň, byt číslo 13=4 - opět oheň,
mé jméno je Luděk a jeho význam je "slavný bojem a válečník",
pracuji jako kuchař - opět železo (nože) a oheň....
.....vše co dělám a kde jsem bydlel má mystický význam nejen pro mne ale i pro místo a místa kde bydlím.
Takže můj symbiozní vztah se Starou Prahou je více než patrný.

Nedávno jsem si řekl, že bych mohl jít z nového bydliště pěšky do práce,
přes Staré Město a Malou Stranu. kde pracuji a podívat se na místa důvěrně mi známá.....
Byla sobota, sluníčko pěkně začínalo hřát, tak jsem vyrazil....
Kdybych věděl co vše se na této anabázi uskuteční, tak bych zavolal do práce a řekl mému zaměstnavateli,
že jsem dostal žlutou zimnici, kurděje nebo při nejlepším spalničky s černým kašlem...
.....ale na druhou stranu bych se nedověděl to o čem vám chci referovat.

Jakmile jsem vyšel z domu kde v současnosti bydlím, tak jsem musel překročit párek bezdomovců, kteří se ztráceli v mlžném oparu krabicového vína.....
.........za rohem ulice se dva nepřizpůsobilí občané dohadovali o ceně za několik gramů trávy....
........při míjení Bolzanovy ulice, kde sídlí středisko ,,Naděje,, pro pomoc občanům bez domova,
se mi vytvořil tlak v oblasti žaludku a odér v žádném případě nebyl ani na míle přiblížen jakékoli libé vůni.

Zrychlil jsem krok a na několik minut s přestávkami přestal dýchat.....ufff!

Přežil jsem tuto cestu přes ,,Údolí Glumů,, jak jsem si to sám pojmenoval, bez úhony a vyprázdnění snídaně.
V Hybernské ulici se nic vyjímečného nestalo,
jen že u vchodu do nádražní haly Masarykova nádraží stály dva policejní vozy se zapnutými majáky a donucovacími prostředky usměrňovali skupinku rozjařených turistů..
.....upozorňuji, že bylo na hodinách devět hodin ráno.....

Tak, konečně stojím před Prašnou bránou,
kde začíná Královská cesta a povznesen do stavu očekávání jsem vstoupil do Starého Města pražského..
...jak jsem se na tento vstup těšil, tak jsem byl vržen do víru míjejících se skupin turistů,
kde průvodci již používají technologii mikrofonů a tlampačů...
.....hned mne napadlo - vešel jsem do Matičky Prahy nebo do Babylonu!??

Opět jsem zrychlil kroky mé a po prokličkování se mezi těmito skupinami,
za které by se nemusel stydět ani vrcholový lyžař, jsem spočinul v ulici Celetná,
paprsky sluníčka hřály víc a víc a rozsvěcovaly domy s jejich domovními znameními,
které opravdu pamatují staré časy a o mnoho větší klid,
které si zaslouží.
Zpomalil jsem a vciťoval se do překrásné melodie Prahy a její mystičnosti......

....nechával jsem se pomalu kolébat na vlnách tónů dobře mě známých,
v tomto až meditačním stavu mne někdo zatahá za rukáv a okamžitě slyším -
.......pažalsta, kuda na Pražskij grad...
.....to bylo jako by někdo násilím serval struny na houslích panu Hudečkovi při tónech Smetanovy Vltavy....
....ruština...ojjjojjjojjj....
.....já a ruští turisti.....ojojoj!
To natrefili na toho pravého!!
Po několika minutovém vysvětlování kudy tudy, jsem je odkázal na Pražskou informační službu,
tam jsou jistě školeni na trpělivost a nezdvořilost východních národů.
Já se vždy snažím vysvětlit či pomoc, když si mě nějací turisté vyberou, ale jak slyším ruštinu.......
Teď to vypadá jako bych byl proti nim nějak zaujatý, no, až tak nejsem, ale nemusím je.

Po tomto zážitku a násilného vytržení z mé ,,mysteriózní,, cesty jsem si řekl, jestli to mám zapotřebí
a chtěl jsem jít na tramvaj...
.....však najednou se stalo něco čemu jsem opradu nerozuměl.
Slyšel jsem dusot koní.
Otočil jsem se v domění, že jede policie na koních abych jim ustoupil z cesty a ......
..... nikde nic.
Žádný oř tu nebyl, natož policista!!
Pomyslel jsem si, tak a tady to máš....jsi blázen a fantasta!
Kopyta jak dopadala na dlažbu,
se přes mumraj cize mluvících turistů čím dál více rozléhala po ulici a stala se dominantním vjemem.
Pocítil jsem mrazení po celém těle a v tu chvíli mi přišlo, že tu nejsem jen tak z nějakého rozmaru.
Celý průvod (jak jsem pochopil), prošel a já jsem ho začal následovat.
Jak jsem vešel Staroměstské náměstí, tak jsem ucítil neuvěřitelnou bolest.
Bylo to něco,
jako by jste byli svědkem velice smutné události a ona ve vás vzbudila spoluůčast a byli jste vtaženi do situace.
Neumím to popsat, ale je to nepředstavitelné a až hrůzné.
Co se to děje, proč jsem byl vtažen to této situace a vjemu!?
Těžko se mi dýchalo, ztěžkly mi nohy a hlava se mi točila.
Zem se předemnou houpala a ztrácela se do obludných dálek.

V duchu jsem si řekl....tak a je to, infarkt a konec....

Prdlajs konec, teď to teprve začalo .....
...... neviditelná síla mne táhla po Královské cestě až k Staroměstské mostecké věži.
Nevím a nepamatuji si jestli jsem prošel Karlovu ulici.....možná že ano, možná ne.
Logicky si vysvětluji že jsem ji musel projít, jinak bych se neocitl před Karlovým mostem.
Ale kdo ví....!?

Staroměstská mostecká věž,
jak monumentální svědek věcí minulých, válečných vřav či smutečních průvodů.
Svědek korunovací českých králů, jejich slavnostních průvodů na Pražský hrad,
ale hlavně strážce Starého města.
Kolik vody v naší Vltavě proteklo není v lidských silách spočítat...
......takže před tímto majestátným symbolem češství jsem stál ve své maličkosti.

Maličkosti!?
Vždyď jsem byl součástí tohoto mysteriozního průvodu..
.....můj tmavě červený plášť splýval se zemí a já kráčel po boku rytířů oděných v skvostných brněních
kde jejich standarty vlály hrdě ve větru.

Prošli jsme branou a já jsem se ocitl zpět v reálném čase.

Pocit z tohoto vjemu se mi vryl do myšlení takovým způsobem,
že jsem pro okolí musel vypadat jak mimozemšťan,
který se před nimi z čista jasna objevil...
..rozhlížel jsem se co se děje, protože tyto změny zvukové i vizuální se děly během mžiku.
Svírající bolest na hrudníku byla veliká, ale dala se vydržet.
Zatím....
Smutek, pláč, nářek, soužení, strach, zmar a hlavně pocit umírání,
který byl víc než fyzický se rozplynul mávnutím kouzelným proutkem
a já si uvědomil v plné síle, že to není moje.....jen jsem měl zakusit, jaké to je!!
Pochopil jsem!!

To volal Karlův most, ne jako most, ale jako symbol PRAHY!!!
Duše Prahy a její GENIUS LOCI (význam slova genius loci: duch vládnoucí na určitém místě).
Na určitém místě uprostřed mostu se mi objevil tento symbol -




A jasně a srozumitelně mi chodily informace......
Informace a návody co udělat mi chodily jasně a srozumitelně.

Pro záchranu mystičnosti Prahy a zachování jejího statutu,
zachování celistvosti a navrácení jejího status quo ve výsadním postavení mezi městy.

Pražská Sybyla již před dávnými věky prorokovala, že zničenou Prahou,
kde stojí jen jediný kostel s posvátným ,,prahem,, teče Vltava,
která se mění v krvavý tok odnášející zbytky hnijících těl jejích obyvatel......

Ten čas se neůprosně blíží.
Pražská Sybyla to sice pojala alegoricky, však při mimosmyslovém vnímání se to opravdu tak jeví.
Praha se stala domovem cizáků a loupeživých lapků.
Servávají z Ducha Prahy co se dá a znesvěcují naše právo na každém rohu a každém kroku.
Projdete- li se po Královské cestě, zjistíte, že vývěsní štíty obchodů a krámků jsou psány sice latinkou,
ale v cizí řeči!
Nabídka v těchto krámech je víc než pofidérní a s umem starých mistů Prahy,
který nás proslavil po celém světě nemá naprosto nic společného!

Stydím se, že jsme se nechali vlákat do područí a zapoměli jsme na svou vlast, svou Prahu a své češství!!

Restaurace a rychlá občerstvení lákají na hamburgery, hranolky, buritta, hot dogy ...
.. co jediné jsem zaregistroval je že se tu čepuje sice Plzeňské piv.o ale je naše....
.....vlastně už taky není....prodali jsme pivovar cizákům.

No co dělat je na snadě, ale jednotlivec toho moc nenadělá.
Bude poukazovat na nešvary ale nezmůže nic, je sám.
Vyvstala mi myšlenka na pověst o Svatoplukovi, jak na příkladu spojených prutů poučuje své syny
o nezlomné síle společného vládnutí.
Když se rozdělí, zlomí se nejen pruty, ale také síla kterou představují.............

Po zbytek nejen cesty do práce, ale celý den jsem měl myšlenky a hlavu jak centrální mozek
spojený s kronikou Prahy....

Možná pro někoho jsem snílek, pošetilec, blázen či já nevím co ještě,
však moje info je víc než skutečné.
Mám k dispozici výpočty, souřadnice a přesný popis co dělat....


Chcete vědět víc....!??
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Písnička Písnička | 26. dubna 2013 v 9:11 | Reagovat

Chceme vědět víc :-) ..a ten symbol ve mě probouzí pocit znovuzrození z vody. Vládce "Neptun" a jeho síla. Voda je odraz, emoce, život, vzkříšení. Chladí rozhněvanou  Prahu. A přeji si více takových postřehů..:) děkuji a přeji báječný den..:)

2 Martin Martin | 26. dubna 2013 v 9:25 | Reagovat

Taky bych se rád dozvěděl víc...

3 Ilona Lánová Ilona Lánová | E-mail | 26. dubna 2013 v 12:46 | Reagovat

Až mi z toho jde mráz po zádech. Taky bych ráda věděla víc :)

4 serrina serrina | E-mail | 26. dubna 2013 v 15:18 | Reagovat

Nehledala bych v tom až takovou symboliku pro lidstvo. Byl jste ve stpávnou chvíli na správné místě nebo naopak? V tom bych asi hledala smysl celého dění. To už jste přeci zažil, sice ne v tak silném pojetí, ale přesto.

5 Solis Templ Solis Templ | 3. května 2013 v 7:51 | Reagovat

Vážení přátelé, nemusím zde popisovat to co se stalo v pondělí 29.4. v Okolí Národního divadla. Všichni jsme tím byli pohlceni. Však, je to přesně to o čem se snažím referovat!! Praha je natlakovaná energií a ta někudy musí jít ven.....tato tragická událost je jen logické vyůsťování. A věřte, že bohužel bude vícero takovýchto situací......
Solis Templ

6 Helena Hájková Helena Hájková | E-mail | 4. dubna 2014 v 18:25 | Reagovat

Dobrý den, jedním dechem jsem si přečetla Váš zážitek, který mě oslovil. Naprosto s s Vámi souhlasím. Co má nějakou cenu, toho jako by nás to pálilo, toho se zbavíme. Já jsem měla obdobný zážitek na křížové cestě, kdy při zpáteční cestě  jsem viděla proti mě jít procesí, které šlo nahoru.
A jinak Vám blahopřeji k dnešním narozeninám, přeji Vám hodně zdraví, radosti, lásky a všeho nejlepšího.
  Vaše čtenářka Helena

7 Karel Karel | 5. března 2016 v 10:13 | Reagovat

O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.