- Poznej, co máš před očima, a co je ti skryto se ti odhalí. Neboť není nic skrytého, co nebude odhaleno -

23 - Mysterium oběti

mysterium oběti

16. ledna 2010 v 16:10

MYSTERIUM OBĚTI

Toto téma, je pro dnešní dobu velice aktuální, proto zde uvádím pohled na mysterium oběti z hlediska Univerzálního. Pro dnešní dobu je obět´ myšlena ve vztahu k pochopení svého JÁ, z hlediska odpoutání se od věcí a svého lpění na mylných myšlenkách a s tím spojených činů, pro další vývoj člověka a jeho chápání morálních sil k střetu s nastávajícím rokem 2012.
je s tím spojeno mnoho otázek, mnoho odpuštění, mnoho bolesti, mnoho radosti, mnoho pochopení a hlavně zdokonalení sebe, zdokonalení člověka.
Co praktického může mysterium oběti přinést modernímu člověku? Jakými materiemi hodnoty lze přenést obět´pro dnešní dobu? Jak se vyrovnat s obětí? Přivádí mysterium oběti k řešení situace? Mysteria oběti je mezník na cestě k universální syntéze a čistotě ducha člověka k jeho morální realizaci.
Nechápat její důležitost, znamená nechápat, a zaměňovat ji se sběratelstvím kuriosních nebo užitečných receptů, nebo chcete-li s čarodějstvím.

Cílem oběti je a bude vždy universální syntéza; z tohoto lze aplikovat lidské vědění.
Hermetik syntetizuje a tvoří, cílem čaroděje nebo pozéra jsou naproti tomu recepty, jat mysterium oběti obejít bezbolestně (což nepřináší výsledek v pochopení při procházení bolesti s tím spojené).

Co jest v principu oběť?

Obětí rozumíme dobrovolné zřeknutí se určitých individuálních, sobeckých výhod ve prospěch jiného, ve prospěch sebe ať už jest to bytost, kolektivum nebo idea.

V zásadě možno děliti obět na dvě hlavní kategorie:
Oběť tak zvanou molochistickou, kde člověk obětuje své idei bytost nebo věc, jež jest jeho majetkem, jež odpovídá příslušným rituelním předpisům, nebo k níž má určitý citový nebo zájmový vztah; biblické příklady molochistické oběti jsou oběť Kainova a Ábelova, nedokonalá oběť Abrahamova atd.

V druhé, vyšší kategorii oběti, tak zvané osobní, nebo individuelní, stává se obětující bytost i předmětem oběti, ať jest to již zřeknutí se určitých individuelních výhod nebo dokonce vlastního života.

Molochistickou oběť, možno posuzovati jako prostředek k určitému mentálnímu posismu, jenž jest nezbytný ku každému magickému úkonu, jako náznakový rituál, nebo jako obřad, jehož účelem jest vybavení potřebných vitálních fluid.

Oběť individuelní jest vedle lásky základním kamenem víry, .......viz křesťanství, v němž vyvrcholila v určitém systému

Trojúhelník, hieroglyfický znak pro K, vznikl k obrazu konického chleba.
Tedy symbolicky trojúhelník-chléb, jenž jest božským tělem a upomínkou na božskou oběť.

Egyptským arkánem oběti jest kult Berana zvaného Banebdžet nebo Chnum, který patří do komplexu zodiakálního.
Jeho znak - esoterně symbolisující vztažené ruce, nebo tryskající pramen, vyjadřuje zvířetníkového skopce - jaro - kdy vše se probouzí k novému životu, ale i velikonoční dobu oběti.

A rouno beránka, jenž v této době byl obětován, sloužilo v Egyptě za posvátnou ozdobu svatostánků chrámových a jeho jméno v egyptštině bylo Kalach, což značí obětní rouno a i vrch nebo horu, na níž odbýval se obřad tohoto hříchy snímajícího symbolu nevinnosti.

V syntéze rekonstrukce staroegyptské iniciační legendy z daných prvků byla by asi tato:
Obětí přírody povstal člověk a oběť stala se universální silou a zákonem Božím a všeho, co jest živé.
Ti, kteří šlapali po pravdě, přivedli ji na cestu oběti.
A obětí oplodnila pravda přírodu a příroda vydala její sémě dvojnásobně silné.
Tak zrodí se Syn přírody, který zvítězí a pak bude obětovati pravdě, aby ji vrátil životu a učinil zlo neplodným.
A zváti jej budou Beránkem a obětovati bude na vrchu a stane se dědicem obou světů.

7 hlavních zákonů.....
1. V bolesti a oběti se rodíme, bolestí a obětí zmíráme; oběť jest mezníkem nových evolučních fází bytí. Přijímejte ji tak, jako její protiklad.
2. Život lidský jest složen z radostí a slz; ten, kdo nedovede vystupňovati zápor před obětí kladu, nedovede ani obětovat, ani vážně tvořit a myslet.
(Toto jest arkánum rovnováhy. Opravdový hermetik chápe potřebu a nutnost smíchu a radosti právě tak jako vážnosti kladného tvoření. Tentýž zákon platí i pro tvůrčí duchy jakékoliv úrovně; tedy člověk, který si říká hermetik a nevychází z hrobové, vážné pózy, jest pouze špatným hercem, nebo lhářem).

3. Moudrý nevyhledává ani oběti ani radosti, ale přijímá vše, co život dává; směje se jako by trpěl a trpí jako by se smál.

4. Člověk má pracovat a milovat nejenom pro svůj užitek, ale hlavně proto, aby své dílo a svou lásku obětoval jiným. Neboť podstata pravého štěstí jest činiti šťastnými jiné.

5. Kdo obětuje přijímá a může znovu tvořit všechen život, který do sebe obětí vsál. Jen blázni ukazují světu svoje slzy; moudrý ví, že slza, jež byla viděna, jest silou, která prchá.

6. Zlo odsuzuje se samo vědomě k bolestem a oběti. I ono jest účelné v plánu Božím. Nemáme proto práva soudit, neboť i zlo je cestou ke glorifikaci, nejtěžší dráze evoluční.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------

V zahradách tvých, ó Pane, skláněl jsem se nad nejkrásnějšími květy života.
Ptal se mně kdosi, co jsem zažil na své pouti.
V Ankhor Watu obdivoval jsem zapadajcí slunce, jež zlatilo kovovým leskem jeho pohádkové skulptury, v Hali ben Gaa, pět hodin zápasil jsem se smrtí v písečné bouři a v Tanarive loučil jsem se navždy s bytostí, jež mně byla nadevše drahou.
To jest vše, co stojí za zmínku.
Ale nevrátím se v tato místa již nikdy, neboť světlo krásy, majestátnost smrti a hrůza bolesti, kterým jsem se tam postavil v tvář, byly příliš strhující a příliš krásné, a to stojí za to, aby byly obětovány životu.
Jednou viděl jsem i boha; a ten byl v očích matky, která obětovala pomstu nad vrahy svého dítěte.
A tehdy jsem poznal, že není vyšších sil a zákonů nad lásku a oběť.
Neboť ani lásce ani oběti nemůže svět dáti protiváhu a není bytosti, jež by dovedla změřiti tu strašlivou sílu fascinace, která září ze zvlhlých, resignujících a současně odpouštějících očí na zenithu bolesti.
V tvých zahradách, ó Pane, skláněl jsem se nad nejkrásnějšími květy; vyrostly ze semene slz a pokvetou i dále z vašich obětí...
A až v prachu života pokořeni ležíce, položíte i svoje unavené srdce na kamenný oltář zemské oběti; až nebudete litovat ničeho, co jste zde ztratili a co kdysi jste platili nocemi hrůzy bolesti a zoufalstvím, až přes vaše vyprahlé rty přejdou slova odpuštění a díků, tu světlo, jež bylo od věků a z něhož i vy jste vyšli, promění se v anděla před vaším čelem, vás se dotkne a řekne vám slovy písma:
Člověče, tobě pravím vstaň! Neboť naplnila se míra oběti tvé, a ty jsi já a já jsem ty a všechno jsme co jest a vítězně se mnou stoupati budeš po divuplných cestách k trůnu věčnosti, tam daleko v tichu mezi hvězdami...



 
 

Reklama