- Poznej, co máš před očima, a co je ti skryto se ti odhalí. Neboť není nic skrytého, co nebude odhaleno -

Praha tajů plná

Odkaz minulosti je mrtvý.......???

9. června 2014 v 7:50 | Solis Templ Salutaris

Odkaz minulosti je mrtvý....?????


...A květen se blíží ke svému závěru.
To byl hukot......ještě teď mi v uších zní burácení svistu a z turbulence se mi točí hlava....
A co Vy?
Jak se vám podařilo zvládnout hezké naservírování největší a nejvyšší vysokohorské dráhy?
Když se podíváme na animické projevy Přírody,
tak jsme zažili povodně, bouřky, přívalové deště, zemětřesení, sucho, tropická vedra....
....no, na naši Českou kotlinu toho bylo nějak mnoho, nemyslíte!?
Když se podíváme na projevy z pohledu Psychurgie,
tak to je jeden problém za druhým.
Otevřely se dveře a brány minulosti se vší parádou a v největším možném zhutnění.
To co se odehrálo s lidskou psychikou se nedá ani popsat slovy.
Někteří ( a je jich poměrně dost), pochopili co se od nich očekává
a postavili se ke svým "problémům" čelem a řeší minulost pro budoucnost.

Klientům, kteří mne vyhledali, jsem jasně říkal, že to vypadá
jako by ve tři hodiny v noci někdo zazvonil u jejich domovních dveří.
V rozespalosti otevřeli dveře a tam stál posel ze shora a posel ze spoda
a oba se zeptali: "....koho si na další cestu vybereš?....."
a oni bez žádných úvah a polemizování, kdo mu nabídne víc, jasně řeknou,
ne na bázi rozumu ale na bázi přesvědčení,
jakou a koho cestu si vybral.
Ten koho si vybere poděkuje a oba odejdou.
V tu chvíli nastoupil tu danou cestu bez možnosti porušení smlouvy.
Běda tomu, kdo úmyslně a ze zištných důvodů poruší to co si na základě dobrovolné volby vybral.
Zde budou následky v pravém slova smyslu katastrofické.
Mám kolem sebe pár lidí, kterým se jasně a srozumitelně představilo to co je nahoře.
S němým úžasem byli konfrontováni se zázrakem...
To co prožili se opravdu rovná zázraku..
...dostali důkaz o něčem co doposud vnímali ale nedokázali pojmenovat.
Dostali dar pokory v pravém slova smyslu a s ním neuvěřitelnou moc tvoření.
Jsem jen pozorovatel a jsem opravdu zvědavý,
jestli tohoto daru využijí k vytváření nové platformy k pochopení k objasňování všem těm,
kteří hledají toho čemu byli oni přítomni.
Zatím tomu nic neodpovídá.....ale doba ukáže. Dám vám jeden příklad za všechny.
Předem se omlouvám za to co zde teď napíši.
Tímto článkem nechci nikoho poškodit, zesměšnit, soudit či odsuzovat.
je to jen pouze můj osobní názor a to jak to cítím, vnímám a vidím.

Vzniklá platforma k probuzení Češství vyzvala národ k...cituji :
...
"....nastal čas zpracovat pobělohorské trauma, které je uloženo v našem kolektivním nevědomí."

A pozvala nás na společensko-kulturní a meditativní setkání v daný termín,
který byl zpracován a vypracován v souladu konstelací "planet" astrologem. ..
..nejsem zběhlý v astrologickém umění, ale jak se někdo může pustit do takovéto věci,
když se rozpadá Kosmický kříž, který je totožný jako před 1981 lety
a s naším národem to nemá pranic společného.
Natož, když planeta Mars je nejostřejší za posledních několik let.....
Budiž, když toto nerad pominu....co se vlastně ten daný den odehrálo!?
Probuzení národa!?
No tak to bych moc neviděl..
..prohráli jsme klíčový zápas na MS v ledním hokeji, na chebsku bylo zemětřesení,
volby do Evropského parlamentu skončily fiaskem (nebyl zájem),
Moravu a východní Čechy zmítaly extrémní bouřky,
Na východě čech přívalový déšť napáchal velké škody...
......no to je probuzení češství jako hrom....
........zoufalství, netečnost, arogance (řidiči se tento den chovali jak zběsilí),
pohodlnost a nezájem o dění....
.to byl přívlastek tohoto dne.
Postrádám jakýkoli smysl....... V uveřejněném článku je taková malá,
ale velice důležitá informace ,kde si autoři odpovídají sami.....opět cituji :

"....je nasnadě otázka, zda lze tento škodlivý kód ( někdy se mluví o duši pobělohorské) odblokovat,
odstranit, nebo-li matrici vrátit do původního stavu.
Jsme na to připraveni?
Jsou vnější okolnosti příznivé?..."

...autoři si myslí že ANO.

Já si myslím že NE.

Kdyby se tato myšlenka (myslím tím tuto platformu),
která má smysl a má velký potenciál k úspěchu,
nestala náhražkou a organizátoři ve svém přesvědčení a víře
se stali čechy v pravém slova smyslu...
..je to jak atomová bomba k probuzení češství.

Tehdy, myslím rok 1620, se odmítaly knihy psané německy,
ignorovali se cizáci a bojůvkami se dávala najevo nespokojenost...
..duch národa volal po svobodě a nezávislosti.
Češi se chopili zbraní a šli hájit svou čest, svou integritu a šli hájit národní hrdost.....
...tušili, že to nedopadne dobře, ale přesto šli ve své víře do boje.
Ne za svou slávou a ziskem, ale za sebe, za svůj původ, za národ.

Četl jsem nedávno jeden článek, který má titul "Nejhorší je slepá víra - v cokoliv".

Je to poutavý článek, kde autor vnímá víru svým poznáním v srdci
a touto cestou ji prezentuje. Ušlechtilé, ale zde jsem narazil na něco, s čím nemohu souhlasit.
Autor zděluje, cituji:....
"Nevěřte tedy nikdy slepě ničemu, pro váš duchovní vývoj to nemá cenu"....
....samozřejmně je to vytrženo z kontextu, ale to jsou tak zásadní slova, že bijí do očí......
...pokračuji v citaci:
....." Cesta ke Kristu vede skrze naše srdce.
Křesťanství dnešní doby už beztak není tím učením, co měl Ježíš na mysli.
Některé věci nám skrze náboženství mohou být nápomocny,
ale spousta dalších nás omezuje,zastrašuje a spoutává.
Vede lidi spíše ke slepé víře a ztrátě možnosti objevit Boží přítomnost uvnitř sebe."

Tak a to je problém, alespoň já to tak vnímám.
Jak se mám vyvarovat něčemu, co pro mne nemá význam, když právě Ježíš Nazaretský
byla je přímím důkazem o víře.
Ano o slepé víře.... Protože jeho otec požaduje od člověka odevzdání se jemu a jeho vůli.
Nepřipouští osobnost a její myšlenky, protože vše pochází od něj.
Vše u něj začíná a končí.
Bezmezná láska k němu osvobozuje od omezení, zastrašení a spoutávání.
Autor píše o totálním osvobození se od toho
co je pro člověka nepřijatelnéa odporuje boží lásce.
Ale ono toho je potřeba více a ve větším měřítku, jen z jednoho malého detailu..
..člověk není schopen a neumí přijímat.
Člověk není připraven pochopit Boží lásku v pravém slova smyslu,
protože jeho víra není slepá,ona moc dobře vidí, cítí a naslouchá.
Naslouchá však těm, kteří hrdě hlásí svou víru, která je slepá.
Věří těm, které jejich slepá víra je zavedla do devátého kruhu Pekla
a stahují všechny kteří mu věří sebou hloubš a hloubš.
Proto nemohu souhlasit s tím co autor zděluje...
..jen slepá víra v Boha a Ježíše Krista
nás může osvobodit od tohoto současného vnímání světa.
Oba proklamované články mají v sobě neuvěřitelnou sílu a moc.
Děkuji vám (myšleno autorům) za ně.
Však, prosím, vnímejte to co je za tím, koukejte se o něco hlouběji a pochopíte,
že to co děláte má opravdu smysl, ale važte slova a vnímejte víc jinak než vnímáte teď.

Moudrý člověk mlčí, nepomáhá, nezasahuje a nemění věci protože "chce".
Moudrý a znalý člověk pracuje tehdy, když je o to požádán.....a je jedno kým.
Moudrý člověk ukazuje cestu a nechává na svobodné vůli člověka kam se vydat.

Jsem čech jak poleno a jsem pod nadvládou.
Nelíbí se mi to, ale jako jednotlivec nezmůžu toho moc.
Když nás bude víc a budeme to myslet opravdově...
..budou se dít zázraky a my jako národ povstaneme v čele se svatým Václavem a jeho bohatýry.....

budu končit a půjdu do práce..
..koupím si zahraniční cigarety u asijských obchodníků,
telefonem z dovozu, kde operátor má majitele v zahraničí,
pošlu sms pro lístek na mhd.
Tramvají Škoda (majitel je opět za našimi hranicemi)
pojedu na Malou Stranu a po cestě vyslechnu rozhovor rusky mluvící ženy,
protože řve do telefonu jako by jí tramvaj patřila.
Tam vystoupím a houfy zahraničních turistů se prodru na místo
a budu čekat na objednávky jídel pro zahraniční turisty.
Ještě že mám mzdu v českých korunách......teda zatím.

To je naše češství....
......a my budem meditací probouzet.....co!?
Jestli-že znáte odpověď budu nesmírně a upřímně rád dáte-li mi o ní zprávu.

Děkuji.....

Solis Templ Salutaris

Odkaz minulosti je živý.....

12. května 2014 v 9:28 | Solis Templ Salutaris


Je pozdní večerní čtvrtek 17. dubna 2014 a já jsem přišel z práce domů,
kde na mne čekaly moje holky, pro které bych dal v šanc i svůj život,
abych jim mohl popřát dobrou noc a malému ďáblíkovi dát pusu.
Karolínka usnula s Barnyim (postavička ze seriálu pro děti) v náručí
a se Štěpánkou jsme probírali každodenní radosti a strasti běžného života.
Moje Štěpánka studuje na UK teologii a tak jsme si povídali jak vlastně Velikonoční svátky
a jejich průběh vznikly a jaký mají význam pro minulý, ale i nynější svět.
Zamotala mi trochu hlavu, protože mi vysvětlila, že Velikonoční svátky,
tak jak je známe v dnešní podobě vznikly až o několik stovek let později
a to díky Nicejskému koncilu, který svolal císař Constantin I. na den 20. května roku 325.
Byl to prvotní ekumenický koncil (shromáždění biskupů církve křesťanské),
který se zabýval osobou Ježíše a jaký měl vztah s otcem Bohem.
Hlavní náplní bylo ustanovit a vypočítat pro všechny církve stanovené datum pro Velikonoční svátky,
smrti Ježíše a vzkříšení.
Jsou to nejdůležitější svátky pro všechny církve a zde na tomto koncilu se stanovila pevná pravidla pro výpočet.
To znamená, že tyto svátky připadají na následující neděli po prvním jarním úplňku.

S touto informací jsem si šel po celodenní honičce v kuchyni lehnout...a usnul jsem jak špalek.....
......cosi mne vytrhlo ze spánku....kouknu na spokojeně spící rodinu a bleskne mi hlavou.
..co blbneš takhle v noci, bylo přesně čtyři hodiny po půlnoci, a nespíš!?
A v ten okamžik to začalo..

...nával neuvěřitelného smutku a žalu, který ve mě sílil, mne vytáhl z postele....
Sedl jsem si v obývacím pokoji do křesla a rozklepanou rukou jsem si zapálil cigaretu,
nechutnala mi a tak jsem jen tupě seděl a zíral do blba....
Sakra, co se děje nebo co se kde stalo a hlavou mi začaly lítat obrázky
až se z toho stal vizuální jev.....
......v nějaké zahradě či parku, se za svitu kahanů scházeli lidé..
...byli oblečeni v dlouhých světlých rouchách a jeden je převyšoval,kterému všichni bedlivě naslouchali......
..neslyšel jsem je ale uvědomil jsem si že stojí v nějakém olivovém háji...
..napočítal jsem jich třináct..
...ne čtrnáct, jeden je ukrytý opodál a má na sobě nějakou zbroj,
která vypadala jak za dob říše Římské....
..zpozoroval jsem, že jeden z tohoto shromáždění se dotkl ramene toho nejvyššího....
...uslyšel jsem velký výdech a nadechnutí....
..propukl jsem v nářek, který se nedal zastavit...
..beznaděj, zoufalství, prázdnota, smutek jako když zemře nejbližší vašemu srdci...
....dusot vojenských bot, hluk, řinčení řetězů a vojenské zbroje..
...už to bylo i viditelné, že jsou to vojáci římské legie..
...je jich nespočet.....vrhají se na toho nejvyššího postavou a spoutávají ho řetězy....
...odvečují ho pryč.....zůstalo jich zde stát jedenáct..
...dvanáctý odešel dobrovolně s vojáky a spoutaným mužem..
....jedenáct jich zde stálo a plakalo....
....jsem blázen či co!? Co se to teď v noci vlastně odehrálo!?.....
..kouknul jsem na hodinky a půl hodina byla fuč!!!
Uvědomil jsem si že smutek a beznaděj se někam vytratily a já byl unavenej...
..honem do postele....ráno vstáváš.....lehl jsem si a okamžitě usnul.....

Ráno jsem v pohodě vstal a na noční zážitek jsem sice myslel a honily se mi různé myšlenky,
ale nebyl čas nad nimi nějak víc přemýšlet.
Odešel jsem do práce a všicni moc dobře víme, že nejdůležitější věci a informace
k nám chodí ve chvílích, kdy je nejmíň čekáme.
Také u mne se to stalo....v tramvaji mi to vše najednou došlo.
Stal jsem se očitým svědkem chvíle, kdy Jidáš Iškariotský označil Ježíše Nazaretského
a vydal ho římským vojákům. Byl jsem svědkem této události v přímém přenosu....
Proč zrovna já!?
Zavolal jsem tedy svému dlouholetému kamarádovi,
který patří k absolutní špičce v oboru astrologie,
s kterým jsme již vyřešili a řešíme spoustu záhad minulosti
(včetně polohy zmizelého templářského pokladu) Milanu Fošnárovi.
Požádal jsem ho o srovnání letošních Velikonočních svátků a dané noční hodiny
s průběhem dnů v roce 0033.
To, co vypočítal a co vyložil mne docela šokovalo.
Napsal - rok 33...úplněk připadá zrovna na pátek.
Čas?
....přepočítaný na Prahu má úplněk cca v 16hodin, nevím, jestli je to úplně pátek,
ale horoskop ukazuje jako Venušin den, což by pátek měl být.
Píše se 3.4. roku 33, znamenalo by to tedy,
že "velikonoce" připadly na 4.4. 33. (18.4. 2014).
Ve 04.00 hodiny ráno 3.4. 33 (17.4. 2014), je na nebi "kosmický kříž" jako je právě v těchto dnech.
Poloha Lunárních uzlů - severního byla totožná s tvojí současnou polohou měsíce,
to znamená jako bys dnes cítil smysl tehdejší doby.
O týden později 10.4. 33 (21.4. 2014) se rozestoupil "kosmický kříž"
a pro prahu se objevuje pozitivní aspekt mezi sluncem, uranem a středem nebe,
to je jako svoboda pro Prahu.
Zůstává však fanatická opozice, která je na nebi i dnes...
..Jelikož je i vyjimečný a výtečný kartář, tak na tuto situaci vyložil své karty....
...vyložil Královnu Holí, Blázna, Krále Pohárů, Vůz, Měsíc, sedm Holí a Císařovnu
- a jeho výklad zněl -
příjde mi to jako svatba, ale taková, ke které je dotlačen situací.....
Dále se podíval na rok 33, hodinu 04.00 ráno a den 18.4.(1.5. 2014) -
cituji ....Velký Pátek opět ani ne den po úplňku,
přesná opozice Jupitera s Merkurem, to znamená napětí mezi učitelem a žákem.
Proražení jakýchsi zábran, pád "řádu" a pravidel.
Neptun tehdy stál přesně tam, kde dnes ve tvém horoskopu stojí Saturn,
planeta tvých zkoušek, povolání a omezení.
Je tu konjunkce Saturna s Uranem,
to je ten pád řádu a dnes v těchto místech je Pluto,
to je planeta, která by měla souviset s "tvým dědictvím",
zde mohlo dojít k nějakému rozkrytí minulosti, nebo přímo otevření - vykopání "pokladu".
Jeho znalosti a veškeré výklady, co se týče planet
a jejich....ani nevím čeho...jsou pro mne totální maglajs,
protože vznešenou vědu Astrologie neznám a nerozumím jí.
A jak se říká, každý by měl mít svého osobního Planétníka,
tak ho mám i já....také jako on, má svého osobního věštce v mé osobě.
A už v tom lítám.....
No nazdar....
V průběhu dní mi docházely kousek po kousku střípky celé mozaiky a výsledek
je dost zarážející a výmluvný.
Je to jak volání minulosti do dnešní doby.
Tehdy co se odehrálo je víc než aktuální pro dnešní dobu.
Co z toho vše tedy vyplívá....!?
Je tu paralela, která do očí bije.
V roce 33 se odehrál skutečný příběh,
který je plný odkazů a důkazů o existenci něčeho,
co všichni hledáme a čeho se ve své podstatě bojíme a máme z toho strach.
Tehdy tato oběť člověka podala svědectví,
na které v dnešních dnech poukazujeme ale v drtivé většině nevěříme.
Všichni mluví o lásce k bližnímu, o lásce sama k sobě o pokoře, toleranci, oběti ....
...zeptali jste se těch, kteří toto vše hlásají jak oni naplňují tento odkaz člověka!?
Čemu oni věří!?
V Boha?
V Ježíše?
Jsme pokrytci bez rozdílu pohlaví a vyznání.
Odvoláváme se na Boha a vůbec nevěříme....
V jediné v co věříme je moc peněz, hamižnost, obžerství, nasycenost..
..lžeme kudy chodíme a co je nejhorší, lžeme i sobě..
..chceme být potřební za každou cenu, chceme slávu a popularitu,
chceme aby se o nás mluvilo jak jsme úžasní a skvělí..
...možná se to nebude mnohým co píši líbit, ale jak se říká.....
.....KDO JEST BEZ VINY AŤ HODÍ KAMENEM..
....šáhneme-li si hluboko do nás samotných, tak se musíme sami před sebou stydět.
Všimli jste si kolik lektorů, učitelů, terapeutů, šamanů, mágů, věštců a věštkyň,
jasnovidných lidí, astrologů a já nevím koho ještě a jaké mají názvy je!?
Je to normální??
Odkaz, který máme jasně před očima a je stále živý k nám mluví jasně a srozumitelně.
Co všichni pro něj děláme!?
Nic, naprosto nic.
Tato oběť z dnešního moderního pohledu se vytratila někam,
kde se ztrácí v nedohlednu....zprofanovali jsme ji jen za ůčelem zisku.
Devatenáct dní po ukřižování se stalo to, co slavíme třetí den Velikonoc..
...z mrtvých vstání.
Tento den koresponduje se dnem 16.5. 2014.
V těchto dnech se rozestupuje Kosmický kříž
a zde se teprve naplní odkaz toho co bylo nepochopeno a nenaplněno.
Nechci a ani není mým přáním někoho moralizovat či někoho odsuzovat.
Jen poukazuji na to, co se nyní odehrává v myšlenkových pochodech jednotlivců,
které se zákonitě projevují v globálním měřítku.
To napětí, které okolo sebe cítíme a tušení nějakého maléru je na místě.
Vše má svůj proces, který bude mít rozuzlení v prosinci letošního roku.
Rytíři Templu pochopili a poznali, proto jedno z jejich hesel zní -
Poznej co máš před očima, a co je ti skryto se ti odhalí,
neboť není nic skrytého, co nebude odhaleno....
Co k tomu dodat.....není nic potřeba dodávat.....


Solis Templ Salutaris - Krátký Luděk

Praha a její Genius Loci ...

26. dubna 2013 v 8:28 | Solis Templ

PRAHA a její Genius Loci

V tomto článku bych se chtěl s Vámi podělit o svůj zážitek a co se ke mě dostalo skrze mé vidění.
Nejsem bůh ví jaký prorok či dokonce spasitel věcí příštích, to v žádném případě,
ale každý má svou roli v "ZÁMĚRU" budeme tomu říkat Vyšší moc,
která vše řídí a určuje směr či vývoj nejen celku, ale i jednotlivého člověka.
Tento článek píši v den, na který připadá pro mne smutné výročí smrti mé mámy.
Ženy, které jsem za mnohé vděčný a za mnohé jsem jí dlužníkem,
neboť když člověk stárne, uvědomuje si víc a vidí věci v jiném pohledu.
Moje máma byla věčná bojovnice a trpělivě snášela nepochopení nejen svých blízkých, ale i okolí.
Ne, nebudu tu psát o smrti a o své mámě, píši o tom,
že v tento den se u mne začaly dít věci neočekávané a zásadní.

Bydlel jsem v daný čas a dobu na Starém městě a to v ulici Železná.
Já, jelikož jsem Beran (4.4. 62), a to s životním číslem osm, tak vše mělo a má souvislosti.
Moje planeta je Mars, prvek železo, číslo 4 jako představitel živlu.
Tak a poslouchejte....
..tedy bydlel jsem do určité doby v ulici ŽELEZNÁ - železo - číslo 18 - 1+8 = 9 - naplnění osudu,
ve 4 patře - oheň, byt číslo 13=4 - opět oheň,
mé jméno je Luděk a jeho význam je "slavný bojem a válečník",
pracuji jako kuchař - opět železo (nože) a oheň....
.....vše co dělám a kde jsem bydlel má mystický význam nejen pro mne ale i pro místo a místa kde bydlím.
Takže můj symbiozní vztah se Starou Prahou je více než patrný.

Nedávno jsem si řekl, že bych mohl jít z nového bydliště pěšky do práce,
přes Staré Město a Malou Stranu. kde pracuji a podívat se na místa důvěrně mi známá.....
Byla sobota, sluníčko pěkně začínalo hřát, tak jsem vyrazil....
Kdybych věděl co vše se na této anabázi uskuteční, tak bych zavolal do práce a řekl mému zaměstnavateli,
že jsem dostal žlutou zimnici, kurděje nebo při nejlepším spalničky s černým kašlem...
.....ale na druhou stranu bych se nedověděl to o čem vám chci referovat.

Jakmile jsem vyšel z domu kde v současnosti bydlím, tak jsem musel překročit párek bezdomovců, kteří se ztráceli v mlžném oparu krabicového vína.....
.........za rohem ulice se dva nepřizpůsobilí občané dohadovali o ceně za několik gramů trávy....
........při míjení Bolzanovy ulice, kde sídlí středisko ,,Naděje,, pro pomoc občanům bez domova,
se mi vytvořil tlak v oblasti žaludku a odér v žádném případě nebyl ani na míle přiblížen jakékoli libé vůni.

Zrychlil jsem krok a na několik minut s přestávkami přestal dýchat.....ufff!

Přežil jsem tuto cestu přes ,,Údolí Glumů,, jak jsem si to sám pojmenoval, bez úhony a vyprázdnění snídaně.
V Hybernské ulici se nic vyjímečného nestalo,
jen že u vchodu do nádražní haly Masarykova nádraží stály dva policejní vozy se zapnutými majáky a donucovacími prostředky usměrňovali skupinku rozjařených turistů..
.....upozorňuji, že bylo na hodinách devět hodin ráno.....

Tak, konečně stojím před Prašnou bránou,
kde začíná Královská cesta a povznesen do stavu očekávání jsem vstoupil do Starého Města pražského..
...jak jsem se na tento vstup těšil, tak jsem byl vržen do víru míjejících se skupin turistů,
kde průvodci již používají technologii mikrofonů a tlampačů...
.....hned mne napadlo - vešel jsem do Matičky Prahy nebo do Babylonu!??

Opět jsem zrychlil kroky mé a po prokličkování se mezi těmito skupinami,
za které by se nemusel stydět ani vrcholový lyžař, jsem spočinul v ulici Celetná,
paprsky sluníčka hřály víc a víc a rozsvěcovaly domy s jejich domovními znameními,
které opravdu pamatují staré časy a o mnoho větší klid,
které si zaslouží.
Zpomalil jsem a vciťoval se do překrásné melodie Prahy a její mystičnosti......

....nechával jsem se pomalu kolébat na vlnách tónů dobře mě známých,
v tomto až meditačním stavu mne někdo zatahá za rukáv a okamžitě slyším -
.......pažalsta, kuda na Pražskij grad...
.....to bylo jako by někdo násilím serval struny na houslích panu Hudečkovi při tónech Smetanovy Vltavy....
....ruština...ojjjojjjojjj....
.....já a ruští turisti.....ojojoj!
To natrefili na toho pravého!!
Po několika minutovém vysvětlování kudy tudy, jsem je odkázal na Pražskou informační službu,
tam jsou jistě školeni na trpělivost a nezdvořilost východních národů.
Já se vždy snažím vysvětlit či pomoc, když si mě nějací turisté vyberou, ale jak slyším ruštinu.......
Teď to vypadá jako bych byl proti nim nějak zaujatý, no, až tak nejsem, ale nemusím je.

Po tomto zážitku a násilného vytržení z mé ,,mysteriózní,, cesty jsem si řekl, jestli to mám zapotřebí
a chtěl jsem jít na tramvaj...
.....však najednou se stalo něco čemu jsem opradu nerozuměl.
Slyšel jsem dusot koní.
Otočil jsem se v domění, že jede policie na koních abych jim ustoupil z cesty a ......
..... nikde nic.
Žádný oř tu nebyl, natož policista!!
Pomyslel jsem si, tak a tady to máš....jsi blázen a fantasta!
Kopyta jak dopadala na dlažbu,
se přes mumraj cize mluvících turistů čím dál více rozléhala po ulici a stala se dominantním vjemem.
Pocítil jsem mrazení po celém těle a v tu chvíli mi přišlo, že tu nejsem jen tak z nějakého rozmaru.
Celý průvod (jak jsem pochopil), prošel a já jsem ho začal následovat.
Jak jsem vešel Staroměstské náměstí, tak jsem ucítil neuvěřitelnou bolest.
Bylo to něco,
jako by jste byli svědkem velice smutné události a ona ve vás vzbudila spoluůčast a byli jste vtaženi do situace.
Neumím to popsat, ale je to nepředstavitelné a až hrůzné.
Co se to děje, proč jsem byl vtažen to této situace a vjemu!?
Těžko se mi dýchalo, ztěžkly mi nohy a hlava se mi točila.
Zem se předemnou houpala a ztrácela se do obludných dálek.

V duchu jsem si řekl....tak a je to, infarkt a konec....

Prdlajs konec, teď to teprve začalo .....
...... neviditelná síla mne táhla po Královské cestě až k Staroměstské mostecké věži.
Nevím a nepamatuji si jestli jsem prošel Karlovu ulici.....možná že ano, možná ne.
Logicky si vysvětluji že jsem ji musel projít, jinak bych se neocitl před Karlovým mostem.
Ale kdo ví....!?

Staroměstská mostecká věž,
jak monumentální svědek věcí minulých, válečných vřav či smutečních průvodů.
Svědek korunovací českých králů, jejich slavnostních průvodů na Pražský hrad,
ale hlavně strážce Starého města.
Kolik vody v naší Vltavě proteklo není v lidských silách spočítat...
......takže před tímto majestátným symbolem češství jsem stál ve své maličkosti.

Maličkosti!?
Vždyď jsem byl součástí tohoto mysteriozního průvodu..
.....můj tmavě červený plášť splýval se zemí a já kráčel po boku rytířů oděných v skvostných brněních
kde jejich standarty vlály hrdě ve větru.

Prošli jsme branou a já jsem se ocitl zpět v reálném čase.

Pocit z tohoto vjemu se mi vryl do myšlení takovým způsobem,
že jsem pro okolí musel vypadat jak mimozemšťan,
který se před nimi z čista jasna objevil...
..rozhlížel jsem se co se děje, protože tyto změny zvukové i vizuální se děly během mžiku.
Svírající bolest na hrudníku byla veliká, ale dala se vydržet.
Zatím....
Smutek, pláč, nářek, soužení, strach, zmar a hlavně pocit umírání,
který byl víc než fyzický se rozplynul mávnutím kouzelným proutkem
a já si uvědomil v plné síle, že to není moje.....jen jsem měl zakusit, jaké to je!!
Pochopil jsem!!

To volal Karlův most, ne jako most, ale jako symbol PRAHY!!!
Duše Prahy a její GENIUS LOCI (význam slova genius loci: duch vládnoucí na určitém místě).
Na určitém místě uprostřed mostu se mi objevil tento symbol -




A jasně a srozumitelně mi chodily informace......
Informace a návody co udělat mi chodily jasně a srozumitelně.

Pro záchranu mystičnosti Prahy a zachování jejího statutu,
zachování celistvosti a navrácení jejího status quo ve výsadním postavení mezi městy.

Pražská Sybyla již před dávnými věky prorokovala, že zničenou Prahou,
kde stojí jen jediný kostel s posvátným ,,prahem,, teče Vltava,
která se mění v krvavý tok odnášející zbytky hnijících těl jejích obyvatel......

Ten čas se neůprosně blíží.
Pražská Sybyla to sice pojala alegoricky, však při mimosmyslovém vnímání se to opravdu tak jeví.
Praha se stala domovem cizáků a loupeživých lapků.
Servávají z Ducha Prahy co se dá a znesvěcují naše právo na každém rohu a každém kroku.
Projdete- li se po Královské cestě, zjistíte, že vývěsní štíty obchodů a krámků jsou psány sice latinkou,
ale v cizí řeči!
Nabídka v těchto krámech je víc než pofidérní a s umem starých mistů Prahy,
který nás proslavil po celém světě nemá naprosto nic společného!

Stydím se, že jsme se nechali vlákat do područí a zapoměli jsme na svou vlast, svou Prahu a své češství!!

Restaurace a rychlá občerstvení lákají na hamburgery, hranolky, buritta, hot dogy ...
.. co jediné jsem zaregistroval je že se tu čepuje sice Plzeňské piv.o ale je naše....
.....vlastně už taky není....prodali jsme pivovar cizákům.

No co dělat je na snadě, ale jednotlivec toho moc nenadělá.
Bude poukazovat na nešvary ale nezmůže nic, je sám.
Vyvstala mi myšlenka na pověst o Svatoplukovi, jak na příkladu spojených prutů poučuje své syny
o nezlomné síle společného vládnutí.
Když se rozdělí, zlomí se nejen pruty, ale také síla kterou představují.............

Po zbytek nejen cesty do práce, ale celý den jsem měl myšlenky a hlavu jak centrální mozek
spojený s kronikou Prahy....

Možná pro někoho jsem snílek, pošetilec, blázen či já nevím co ještě,
však moje info je víc než skutečné.
Mám k dispozici výpočty, souřadnice a přesný popis co dělat....


Chcete vědět víc....!??
 
 

Reklama